Dnes je můj život plný pozitivních návyků, které činí každý můj den radostnější, plnější a zajímavější než kdy dříve. Naučila jsem se vědomě prožívat každý krásný okamžik a vědomě za něj děkovat. Díky tomu se cítím šťastná, mé tělo je zdravé a má mysl relaxovaná. V mém životě se dějí zajímavé věci, na které ráda vzpomínám a o kterých můžu vyprávět přátelům.

Mé dny jsou naplněny pohybem, pobytem v přírodě, péčí o mé tělo, zdravou stravou nebo meditací. Má rozhodnutí, co budu ve svém volnu dělat, už neovlivňuje únava, špatná nálada, nedostatek chuti nebo energie.

Z mých dnů vymizela šeď, stereotyp a únava. Vymizel pocit, že roky plynou příliš rychle a míjejí, aniž bych využila jen zlomek toho, co mi život nabízí. Jednoduše dnes cítím, že každý můj den má svůj význam. Umím si vážit dnů, co už uplynuly a těším se na ty, které přijdou.

Dříve to ale takhle růžové nebylo. Nikdy jsem se sice neutápěla v depresích, nikdy jsem neřešila existenční problémy, ale v mém životě mi pořád něco chybělo. 

Samozřejmě jsem nevěděla, co je to záhadné „něco“.

O to víc mě to frustrovalo. O to méně jsem byla schopná jít do jakékoli akce. Postupně mě život ukolébal do stereotypu, v němž se střídalo chození do práce, péče o děti, starost o domácnost a celý ten kolotoč každý den bez přestávky pořád dokola.

V podstatě jsem se ale cítila trapně, že jsou to jen takové zámecké starosti. Mám přece skvělého manžela, úžasné děti, hezký dům i práci, ve které jsem dobrá. Ale stejně jsem chtěla mít ve svých dnech ještě něco víc.

Dokázala jsem trávit moře času na internetu a číst články o zdravém životním stylu. O nejrůznějších možnostech cvičení, zdravého stravování, efektivnějším úklidu nebo oblékání, které bude odrážet mou duši.

Má mysl se plnila tolika nevyužitými možnostmi.

Všude kolem mě bylo tolik informací, tolik rozvojových doporučení, tolik nápadů, jak udělat svůj život lepší, bohatší a smysluplnější. Jak a čím ale začít? Co si vybrat? Čemu se věnovat? Neuměla jsem si vybrat jednu jedinou věc, neuměla jsem s ničím začít a u ničeho vytrvat.

V lednu roku 2020 jsem oslavila své 39 narozeniny. Poslední, které začínají číslicí 3. Uvědomovala jsem si, že příští rok už tam bude 4. Chlácholila jsem se, že mám celý rok, abych se na tuto změnu připravila. Nechtěla jsem být ze svého věku zoufalá. Chtěla jsem se navzdory věku cítit mladě. Často jsem sama sobě říkala, že jsem ještě mladá. A opravdu jsem se tak začala cítit.

Vánoční svátky roku 2020 jsme museli s dětmi strávit v karanténě. Po stresu plném prosinci to byla poslední kapka. Už se mi nechtělo sedět na zadku a nebýt schopna jakékoli změny a akce. 

Přemýšlela jsem o prvním kroku.

O něčem, co pro mě bude výzva, co bude trošku těžké ale ne nesplnitelné. Potřebovala jsem ve svém životě nějakou aktivitu, která by mě vytrhla z letargie.

Rozhodnutí padlo na běh, ačkoli jsem od svých cca 15 let neuběhla v kuse více než 100 metrů. Teď mi to přišlo jako zajímavá výzva. Co kdybych vyběhla, klidně pomalinku jako hlemýžď a zkusila uběhnout 1 500 metrů, jako kdysi ve škole. Pár dnů před Silvestrem jsem našla ve skříni nepoužívané legíny, obula obyčejné tenisky, naplánovala si trasu na mapy.cz a s mobilem v kapse vyrazila.

Snažila jsem se běžet opravdu pomalu a když jsem nemohla, tak jsem ještě zpomalila. Ale pořád jsem běžela. A světe div se, uběhla jsem celou trasu. Mobil hlásil dokonce 1,6 km. Za 13 minut a 38 sekund.

Ve skutečnosti jsem před vyběhnutím nevěřila, že to opravdu dám. Splnění toho prvního krůčku mě neuvěřitelně nakoplo. Když jsem to zvládla jednou, zvládnu to i podruhé. A tak jsem si naplánovala dny, ve kterých budu běhat. A zavázala jsem se, že si z běhu vytvořím nový návyk.

Slíbila jsem sama sobě, že tentokrát už nepolevím. Že budu studovat, jak tvorba nového návyku funguje. Že budu sledovat sama sebe, zapisovat si své pocity a pokroky. Že využiju ve svůj prospěch svůj ženský měsíční cyklus.

Nakonec jsem přidala i další nové návyky. Udržení každého nového návyku mi dodává nové sebevědomí. Naučila jsem se, jak si udržet návyk i z jiných oblastí zdravého životního stylu, o které se zajímám. A své poznatky, zkušenosti a úspěchy sdílím s ostatními ženami.

Stala jsem se průvodkyní žen na jejich cestě za vědomým a bohatším prožíváním všedních dnů. 

Ukazuji ženám, jak díky zavedení jednoduchých ale efektivních návyků udělat svůj život radostnější a zajímavější, jak můžou konečně objevit to tajemné NĚCO, co jim v životě tak dlouho chybělo.