S novým školním rokem můžete zapracovat na návyku, který může prozářit každý Váš den, protože co naplní Váš život lépe, než šťastné děti?:)
Možná to znáte ze svého dětství a možná to sama používáte. Kouzelnou větu: Co bylo dnes ve škole? A dítě Vám už méně kouzelně odpovídá, že nic. Často tím rozhovor ukončí a jde si po svých.
Jak tento zvyk změnit a vnést do vzájemného vztahu s Vašimi dětmi více porozumění (a dozvědět se, co bylo ve škole😊)?
Jak si z pití vody vytvoříte návyk, na který už nezapomenete?
Stáhněte si e-book zdarma
Naučíte se pít více vody, i když nemáte pocit žízně a pijete málo.
Začněte už tím, že budete své dítě po jeho návratu ze školy nebo po Vašem příchodu z práce, podle toho, co nastane dříve, vítat jako by to byla událost dne. Obejměte ho, polibte a řekněte mu, že ho ráda vidíte, že jste ráda, že je doma.
Pokud na objímaní hned po příchodu ze školy není zvyklé, jděte na něj pomaleji, ať ho nevylekáte😊. Třeba ho jen pohlaďte po vlasech nebo po zádech. Každopádně se pokuste k velkému vřelému objetí postupně propracovat, protože fyzický kontakt je zde důležitý.
Když se dítěte ptáte, jak bylo ve škole, chcete nejspíše slyšet, jaké dostalo známky, jestli odevzdalo všechny úkoly a jestli splnilo všechno, co mělo. Přispívají ale tyto otázky ke spokojenému vztahu s Vašimi dětmi? Co tyto otázky přinášejí Vašemu dítěti? Proč by mělo chtít radostně odpovídat?
Vaše dítě si s Vámi bude rádo povídat, ale nechce být hned vyslýcháno, hodnoceno a poučováno.
Zkuste se ho raději zeptat, co se mu dnes ve škole nejvíce líbilo. Zeptejte se na jeho kamarády, co spolu dělali, co spolu prožili.
Pokud mělo dítě ten den tělocvik nebo výtvarku, zeptejte se, co hráli za hry nebo co kreslili. Rodiče se většinou na tyto předměty neptají, a přitom zrovna tyto předměty děti většinou baví a budou ochotné si o nich povídat. Z tělocviku budou mít třeba ty nejlepší zážitky a z kreslení možná zase to největší potěšení.
Nenechte se připravit o sdílení těchto prožitků tím, že se na ně nezeptáte.
Pak můžete pokračovat debatou o nejoblíbenějším předmětu Vašeho dítěte. Každé dítě baví něco jiného, ale každé bude chtít o své vášni povídat.
Pokud nebude dítě vědět, kde začít, můžete ho podpořit například těmito otázkami: Co se ti dnes v přírodovědě nejvíce líbilo, co tě nejvíc zaujalo nebo bavilo, co ses dozvěděla nového?
Často se dozvíte o světe svého dítěte víc, když ho necháte samotné mluvit o tom, co ho baví, než kdybyste se ho doptávala na nejrůznější detaily.
No a na konci se můžete zeptat i na tu známku z češtiny nebo matiky😊.
Ale můžete zkusit zabrousit i do tématu hodnocení učitelů. Proč byste se měla ptát jen na to, jak hodnotila učitelka Vaše dítě.
Zeptejte se dítěte, jak hodnotí svou učitelku.
Dala mu známku spravedlivě? Co si o tom Vaše dítě myslí? Byla ta prověrka moc těžká, záludná a byly tam chytáky? Zdá se dítěti tenhle učitel moc přísný nebo ho má dítě rádo?
Možná Vám povídání Vašeho dítěte připomene také Vaše školní léta. Jak Vám nešla matika, ale milovala jste češtinu. Jak Vám nešla ani matika ani čeština, ale milovala jste přírodovědu, a proto jste dnes veterinářka.
Jak jste měli blbou učitelku na dějepis, a proto jste tento předmět na základce neměla ráda, ale na střední s novou učitelkou jste si ho zamilovala.
Sdílejte dojmy ze svých školních let se svým dítětem, kdykoli Vás napadne, že máte k tématu také co říct. Vaše dítě alespoň uvidí, že ho můžete lépe chápat, protože jste si tím vším také prošla a měla jste podobné problémy, které teď řeší ono, a podobné pocity, které ho teď těší nebo trápí.
Udělejme si tedy září měsícem příjemného povídání s dětmi o škole. Známek ještě tolik není, zážitků bude ale určitě spoustu. A uvidíte, že časem se Vám dítě samo svěří i se známkou, protože se s Vámi bude chtít podělit o tu radost, že dostalo jedničku, nebo se Vám svěří se svým vztekem, že dostalo za tři, i když se učilo.
Mějte hezké září i hezký vztah se svými dětmi😊