Vánoční úklid jako přežitek nebo příjemný vánoční zvyk?

Téma dobrých a zdravých návyků mě provází na každém kroku. Teď před vánocemi je to například dobrý zvyk věnovat peníze na společensky prospěšné projekty. Zvykla jsem si také vánočně zdobit náš dům a jeho okolí a mezi mé oblíbené vánoční zvyky patří dokonce vánoční úklid.

Ještě před pár lety jsem si však nedovedla vůbec představit, že bych kdy vánoční úklid mohla počítat mezi své vánoční zvyky, a už vůbec bych si nepředstavovala, že někdy prohlásím, že je to zvyk oblíbený. No, stalo se😊

A tak bych Vás dnes chtěla inspirovat, aby i Váš vánoční úklid, pokud se do něj pustíte, byl radostný a veselý.

Možná velký předvánoční úklid vůbec neděláte, protože si nechcete kazit vánoční atmosféru zběsilým pobíháním po bytě a uklízením nepoužívaných věcí, které jsou schované v šuplících a stejně nejsou vidět.

Nebo máte možná rozsáhlý plán na kompletní úklid od sklepa až po půdu, hodiny se tomu věnujete a sama sebe pak proklínáte, proč si toho nakládáte tolik.

Já jsem si v průběhu let prošla oběma těmito fázemi.

Neuklízím nic

Ve své první domácnosti, když jsme ještě neměli děti, jsem velký vánoční úklid nikdy nedělala. Takový ten, kdy umyjete všechna okna, vyperete záclony, převlečete všechno povlečení, vyskládáte všechny šuplíky, umyjete všechny skříňky a veškerý jejich obsah, vytřídíte šatník, botník, příborník. A to všechno nejlépe během jednoho víkendu. Brrr.

Vánoční úklid byl v mých představách peklo, kde se strhaná žena dře od rána do večera, aby výsledek své práce viděla vlastně jen ona, protože nikdo jiný si umytých oken ani šuplíků zbavených smetí a drobků nevšimne.

Uklízím všechno

Tak nějak jsem ale cítila, že úklid k vánocům patří a vlastně bych taky hrozně ráda měla všude krásně a dokonale uklizeno. A internet je navíc plný návodů, jak vánoční úklid stihnout. Když člověk začne už v říjnu, za dva měsíce stihne uklidit po troškách celý byt nebo dům a v prosinci už si bude jen užívat nádherně uklizeného domu a vánoční pohody.

Jednou jsem to zkusila. Plán byl každý den dvacet minut po dobu osmi týdnů uklízet určitou část domu. Šla jsem do toho s nadšením, těšila jsem se, že bude konečně uklizeno všechno to, do čeho se mi po celý zbytek roku nechtělo. Ale to byl právě kámen úrazu.

Od úklidu k tvoření a zase zpátky

A tak jsem opět na vánoční úklid rezignovala. Koneckonců, co je špatného na tom mít na vánoce „jen“ utřený prach a vysáto? Nakonec si mě vánoční úklid našel sám po té, co jsem se smířila s tím, že ho prostě dělat nebudu. A že se budu soustředit spíše na vánoční výzdobu.

Začala jsem už před léty výrobou adventního věnce. Sama si ho z větviček upletu a sama ho nazdobím. Je to neuvěřitelně nabíjející činnost, vyrábět něco krásného a užitečného. Děti se na výsledek mé práce vždycky hrozně těší a svíčky zapalují u každého jídla.

Každý rok tak chodím před adventem do květinářství a nakupuju adventní svíčky a vždy i nějakou novou vánoční ozdobu. Za pár let se mi doma sešla sbírka různých zasněžených větviček, umělých květů, hvězdiček a vloček. První adventní neděli vyrobím věnec, nazdobím truhlíky a vázu u vchodu do domu a na okna nalepím vločky. Tohle zdobení si fakt užívám.

Neuklízím, tvořím

Tvořím uspořádaný, čistý a krásný prostor, zdobím ho, upravuju a přestavuju. Odstraňuju z něj vše nepotřebné a rozbité, čistím ho, aby prokoukly povrchy, schovávám věci nehezké a vystavuju ty krásné.

Nedávám si ale za cíl uklidit celý byt, to by s tímto přístupem ani nešlo stihnout. K vánocům se dle mého hodí jen takový úklid, při kterém můžete zpomalit, ne zrychlit.

A tak před vánoci uklízím jen kuchyň.

Když vyskládám ven všechny věci z poličky a utřu její povrch, získám najednou, obrazně řečeno, bílé plátno. A zde přichází tvoření. Tvořím tím, že se rozhoduji, kam věci vrátím a jak je uspořádám.

Zkouším různé varianty. Kladu vedle sebe předměty různých barev a tvarů a hledám, kdy bude daná kompozice nejvíce lahodit mému oku. Zvažuju, zda věci vrátím zpátky stejným způsobem nebo zda vymyslím nějaký jiný systém, který bude mým současným potřebám vyhovovat lépe.

A taky se dívám na každou svou věc jako by byla skvostná. A ona taky skvostná je, protože je čistá a protože jsem si ji já vybrala. A nezáleží na tom, jestli je to designová váza nebo jen sklenice od okurek.

Jaká žena může takto uklízet?

Žena, která nikam nepospíchá (alespoň ne v tuto chvíli), žena, která to nedělá proto, že musí, ale proto, že si to užívá. Žena, která nedře a nenadává na špínu, ale žena, která si hraje se svými věcmi a užívá si, jak prokoukly. Žena, která neprovádí domácí práci, ale žena, která tvoří.

Žena která si po práci neřekne: uklidila jsem. Ale žena, která si řekne: byla jsem kreativní a stvořila jsem krásný prostor. A nejde o to, že byste použila umělecká díla a designové prvky. Jde o to, že jste zacházela se svými obyčejnými věcmi, jako by byly neobyčejné.

S jakou energií se pustit do vánočního úklidu?

Naše mysl je mocná čarodějka a jaká semínka do ní zasadíme, takové myšlenky nám v ní budou klíčit. Zkuste tedy letos začít přemýšlet o úklidu jinak. Ne jako o povinnosti a práci, ale jako o radosti z tvoření. A zde je shrnutí mých tipů: