Není koupel jako koupel aneb 3 kroky k úžasné relaxaci ve vaně

Řada z nás si jistě někdy zalezla do horké vany plné pěny a odpočívala. Děláme to většinou, když na to máme čas. Ale měly bychom to spíše dělat, když to potřebujeme. A myslím, že mnohé z nás to teď na podzim potřebují pravidelně. Alespoň jednou týdně. A ne jen o víkendu, kdy máme na odpočinek nejvíce času. Ale hezky přes týden, abychom se zastavily a uklidnily. A mohly pak pokračovat v našich povinnostech odpočaté a silnější.

Venku poletuje listí a případně i kapky deště, fouká vítr a je lezavá zima. Mraky bývají často tak nízko, že si celý den myslíte, že už se stmívá. A když už slunce přece jen zahlédnete, často to bývá jen přes závoj mlhy. Počasí jako stvořené k relaxaci. Ale umíme to? Dovolujeme si to?

Na podzim se k běžné pracovní zátěži přidávají různá nachlazení a u mnohých z nás také podzimní splíny. Nic se nám nechce dělat, jsme znechucení počasím i věčnými starostmi. Ale místo toho, abychom nevlídné počasí využili k relaxaci, tak si svou lenost vyčítáme.

Zkuste se na to pro jednou podívat jinak. Namísto toho, abyste na sebe nechali dopadat podzimní depresi, nechte ji odplynout.

Zalezte si do vany a pořádně se zrelaxujte. Vylezete z ní čistější nejen na těle, ale i na duchu.

Pokud máte menší děti, můžete se vymlouvat, že na to, abyste strávila hodinu ve vaně nemáte čas. Možná ne, ale možná je to jen otázka domluvy. S dětmi i s partnerem. Pokud máte větší děti, je to jen otázka Vašeho rozhodnutí.

Rozhodnutí udělat něco pro sebe. A vlastně i pro ostatní. Protože komu tím prospějete, když budete unavená a naštvaná? Nebude Vám Vaše okolí naopak vděčné, že jste si našla čas na uvolnění a relaxaci, po které budete zase milá a laskavá?:)

Krok 1: Příprava času jen pro sebe

Mí synové mají nyní 10 a 12 let. Každý druhý den mají nějaký kroužek a každý den stráví asi jednu hodinu zalezlí u počítačů. Dokud bylo venku hezky, trávila jsem svůj volný čas bez dětí venku na zahradě. Cvičením, tvořením záhonů i lenošením. Asi tak od půlky října už se mi ale na zahradu nechce. Je tam sychravo a nevlídno.

A tak jsem bloumávala po domě a přemýšlela, kde bych čím mohla být užitečná. Co bych ještě mohla uklidit, přerovnat, zkontrolovat, vymyslet, naplánovat. Jak být zkrátka aktivní a využít den. Venkovní zamračeno a brzké stmívání mě však většinou brzy unavilo a zahnalo k televizi. Zkrátka se mi už nechtělo být tak moc aktivní, jako když je venku hezky.

Příroda už se v tomto období taky nikam nehoní, nekvete, neroste, nebují. Naopak se všechno choulí do sebe, připravuje se na zimu a odpočinek. I já bych tedy měla odpočívat. Ovšem ne u televize. Z jejího sledování se cítím spíš vyčerpaná než odpočatá.

A tak mě napadlo zalézt si do vany. Děti bývají uprostřed týdne dvě hodiny ve skautu, což je optimální příležitost dobít si baterky v horké lázni. Nic přece neprospěje dětem tak, jako odpočatá a usměvavá maminka.

Tip 1: Najděte si ve svém týdnu odpoledne, které budete pravidelně věnovat relaxaci.

Zmapujte, kdy mají děti kroužky nebo kdy chodí za kamarády. A vyhraďte si v tento určený den pár desítek minut jen pro sebe.

Pokud máte děti stále doma, najděte spolu s nimi a s partnerem část odpoledne, které bude jen Vaše. Ze začátku se Vám možná bude hledat těžko, nebudete si umět představit, že byste během pracovního týdne měla odpočívat. Ale zkuste to a časem zjistíte, že když na hodinku zmizíte, svět se bez Vás nezboří a i děti s partnerem si bez Vás poradí. Naopak to prospěje jejich samostatnosti.

Pokud by Vás děti chodily vyrušovat, řekněte jim, že potřebujete tento čas jen pro sebe, že si díky tomu krásně odpočinete a budete pak daleko spokojenější a laskavější. Vaše děti i partner Vás mají rádi a určitě Vám vyjdou vstříc, když jim to takto hezky vysvětlíte.

Čím častěji a pravidelněji budete svůj rituál relaxace provozovat, tím více si Vaše děti a partner zvyknou. Stačí si jen během prvních pár opakování ujasnit pravidla.

Krok 2: Příprava koupelny

Rozhodnutí odpočívat tedy padlo a zbývalo ho jen realizovat. Ale nechtěla jsem se jen tak jednoduše naložit do vany, chtěla jsem, aby to byl skutečně zážitek. Jako když si zajdeme do wellness a já jsem unešená už jen z toho, jak je to tam krásné a voňavé, všude teplo, vůně a svíčky.

Takže jsem nejprve přemýšlela, jak si kousek toho krásna a pohody přenést do své koupelny. Podle mě je tajemství v detailech. V tom, že ve wellness je všechno uklizené, všechno spolu ladí, atmosféru dokreslují svíčky, květiny a měkké ručníky.

Odnesla jsem z okrajů vany všechny nádoby s koupelovými pěnami a oleji a nechala jen jednu vybranou, kterou jsem se chystala použít.

Pak jsem z obýváku přinesla čajové svíčky a keramickou lampu. Vše jsem zapálila, zhasla v koupelně všechna světla a pak jsem světýlka chvíli aranžovala na okraje vany, aby to vypadalo harmonicky. Už touto činností jsem se vlastně ladila na pohodovou relaxaci, která bude následovat.

Pak už jsem si zalezla do prázdné vany a začala ji napouštět horkou vodou. Mám hrozně ráda zvuk napouštějící se vany a stoupající teplou vodu. Ráda si do ní hned na začátku naliju koupelovou pěnu a pozoruju, jak se tvoří bublinky a jak se vytváří nejrůznější tvary.

Tip 2: Ukliďte a vyzdobte svou vanu.

Z okrajů vany odneste všechny dětské hračky, šampony, kondicionéry, holítka a další drobnosti, které se Vám tam možná povalují. Nemusíte je odnášet příliš daleko a vymýšlet jim nová umístění. Zkrátka je jen na chvíli odložte někam jinam. Třeba je všechny nahrňte do kýble na umývaní podlahy, do lavoru nebo do hrnce a na chvíli odneste z dohledu.

Některé hezké lahvičky můžete případně na vaně ponechat, pokud ji budou zdobit. Do rohů, kam bude upřen Váš pohled, až budete ve vaně naložená, umístěte svíčky. Pokud nemáte nic jiného, postačí čajové, nejlépe budou vypadat tři vedle sebe. A klidně takových skupinek po třech svíčkách rozestavte více. Čím více svíček, tím více wellness:) Při koupání pak zhasněte světla a nechte svítit jen svíčky.

Pokud budete mít v brzké době cestu do drogérie nebo jiné prodejny, kde byste mohla narazit na svíčky a různé příslušenství k nim, můžete si dokoupit skleněné kalíšky, svícínky, vonnou svíčku nebo nějakou keramiku. Velmi také doporučuju solnou lampu. Je to kus solného kamene, uprostřed kterého je místo na svíčku a který díky oranžové barvě vytváří nádherně útulnou atmosféru.

Krok 3: Mindfulness ve vaně

A jak tedy povýšit obyčejnou koupel na neobyčejnou?

Mindfulness je zjednodušeně řečeno všímavost. Nedávno jsem byla na kurzu, kde jsme mindfulness probírali jako jednu z možných technik relaxace pro každý den. A já jsem si na to vzpomněla právě v okamžiku, kdy se mi začala napouštět vana.

• Co vidím

Zrak je našim dominantním smyslem a tak je jednoduché začít s všímavostí právě u něj. Já jsem si po napuštění vany všímala mihotavých plamenů svíček a stínů, které vytvářely na zdi koupelny. Všímala jsem si nejrůznějších odstínů oranžové barvy na solné lampě. Pozorovala jsem děrovanou keramickou lampu a obrazce, které svíčka v ní vrhala na vanu i kachličky.  

Také jsem pozorovala všechnu tu pěnu, jaké tvoří kopečky a hory nebo naopak zátoky a jezírka.

Také jsem pozorovala své končetiny vyčnívající z vody. Ve světle svíček vypadala má kůže hladká a jakoby opálená a díky vodě se krásně leskla. Má lýtka i mé paže se mi zdály prostě krásné.

• Co slyším

Chtěla jsem si koupel opravdu intenzivně vychutnat, takže jsem si nepouštěla žádnou relaxační hudbu, které by poutala mou pozornost jen ke sluchovým vjemům a překryla vnímání ostatními smysly. Ležela jsem tedy potichu a vnímala šplouchání vody a praskání pěnových bublinek.

Ponořila jsem uši do vody a vnímala šumění vody a svůj vlastní tlukot srdce, který je pod vodou snadno slyšitelný. Pohupovala jsem pod vodou tělem dopředu a dozadu i ze strany na stranu a zaposlouchávala se do vlnek, které proudily kolem mého těla. Nebo jsem si do dlaní nabrala pěnu a přiložila ji k uchu a objevila jsem tak zvuk podobný šumění v mořské mušli.

• Co cítím

Dominantním čichovým vjemem byla samozřejmě vůně koupelové pěny, kterou jsem vnímala, aniž bych se na ni musela nějak zvlášť soustředit. Mohla jsem ale pozorovat více vjemů. Nabrala jsem opět pěnu do dlaní a zkoušela si k ní přičichnout. Zkoušela jsem přičichnout ke svým dlaním, pažím a ramenům. Vše vonělo sice stejně, ale úkolem mindfulness není cokoli hodnotit a posuzovat, jen pozorovat a všímat si.

• Co chutnám

Neměla jsem s sebou nic na ochutnávání, takže u tohoto smyslu nebylo nic moc co pozorovat. Ale stejně jsem zaměřila pozornost do svých úst a sledovala, jestli něco vnímám. Cítila jsem, že vlastně nic necítím😊 Ale to nevadilo. Připomnělo mi to, že bych si příště mohla vzít s sebou deci červeného vína. A to bych mohla nejet ochutnávat, ale i vidět a cítit.

• Čeho se dotýkám

Na pozorování tohoto smyslu jsem se těšila už od té doby, co jsem pozorovala svou pokožku ve světle svíček. Bylo mi jasné, že teplá kůže s vrstvičkou voňavé pěny bude velmi příjemná na dotek.

A tak jsem zkoušela přejíždět po svých dlaních, prstech a pažích. Ne jen tak ledabyle, ale pomalu a po všech místech. Pozorovala jsem své ruce sunoucí se po paži a pak jsem také oči zavřela, abych vnímala jen dotyk. Všímala jsem si, kde je má kůže hladší a kde drsnější. Která část je měkká a která pevnější.

Zkoušela jsem přejíždět po kůži nejen bříšky prstů ale také jejich vnější stranou, která je vlastně hladší, protože není tolik používaná k práci. A vnímala jsem rozdíl mezi oběma doteky.

Také jsem se velmi pomalými a lehkými pohyby dotýkala svého obličeje. Projížděla jsem si po spáncích, po čele, po zavřených víčkách, po rtech i po tvářích. Nehodnotila jsem pupínky nebo nerovnosti. Jen jsem si intenzivně uvědomovala spojení mezi mými prsty a pokožkou. Doslova jsem se svým vědomím přenesla do konečků svých prstů.

V tuto chvíli už jsem byla maximálně relaxovaná a rozpouštěla jsem se jako máslo😊

Tip 3: Zapojte postupně všechny smysly a pomalu si všímejte, co všechno vnímáte.

Co vidíte – pozorujte a všímejte si, co vidíte ve svém nejbližším okolí a pozorujte také své tělo. Střídavě ho schovávejte pod vodu a zase kousek vynořujte.

Co slyšíte – všímejte si i nepatrných zvuků. Nad vodou i pod vodou. Když ležíte v klidu, když se ponořujute a vynořujete, když se pohybujete a tvoříte vlnky.

Co cítíte – nasávejte nosem vůně svého okolí, vonné svíčky nebo ručníku a také svého těla.

Co chutnáte – pokud chcete, nachystejte si před koupelí sklenku oblíbeného nápoje nebo kousek dobrého jídla. A se zavřenýma očima vnímejte chuť.

Čeho se dotýkáte – dotýkejte se svého těla konečky prstů rukou, chodidly, čelem nebo třeba nosem.

Tím, že budete svou pozornost zaměřovat na své smysly, nebudou mít tolik prostoru jakékoli Vaše myšlenky. Vaše hlava se pročistí a ukotví tady a teď. Čím častěji budete ve vaně takto relaxovat, tím častěji Vás možná napadne použít tuto techniku i mimo vanu, vždycky, když se budete potřebovat uklidnit a uvolnit.

Najděte si tedy vhodný den, promyslete si, kdy Vás opravdu nebude nikdo rušit a zařaďte do svého pracovního týdne nový relaxační návyk. Období listopadových plískanic se pro to obzvlášť hodí, protože nás to tolik netáhne ven a o něco přirozeněji tíhneme k odpočinku. Před Vánoci a před koncem roku se Vám umění umět na chvíli vypnout a dopřát si odpočinek bude velmi hodit.

Čím pravidelněji budete tento návyk provozovat, tím snadnější pro Vás bude opravdu si odpočinout. Zvyknete si nejen Vy na pravidelnou dávku sebelásky, ale zvykne si také Vaše rodina. Zvyknou si, že nejste superžena s nadpřirozenými schopnostmi, ale „jen“ výjimečná žena, která ví, že potřebuje odpočívat a umí si odpočinek náležitě užít a vychutnat.