Jaký pohyb patří do života každé z nás?

Do života každé z nás patří pravidelný pohyb.

Opravdu, pokud by měla být jediná věc, kterou ve svém životě změníte, ať je to zavedení pravidelného pohybu. Pokud jej ve svém životě nemáte, mělo by to být to první, na co se budete soustředit. Pravidelný pohyb má velmi komplexní pozitivní vliv na naše tělo i psychiku, je to tedy velmi jednoduchý a efektivní způsob, jak dosáhnout mnoha příjemných a žádoucích benefitů.

Já jsem ve svém životě v posledních 20 letech pravidelný pohyb neměla.  Pořád jsem se pokoušela začít něco dělat, ale nikdy se mi nepodařilo vytrvat.

Když mi bylo asi 38 nebo 39 let, začala jsem o pravidelném pohybu uvažovat čím dál tím častěji a mé hledání toho pravého se zintenzívnilo. Tu jsem šla na procházku, tu jsem si zacvičila lekci kardio na internetu, vyzkoušela jsem jógovou lekci u kamarádky, lekci pilates u nás v tělocvičně, stáhla jsem si na internetu starou příručku cvičení kalanetiky a podobně. Vše jsem většinou odcvičila jen jednou nebo dvakrát.

Z různých důvodů mi nebylo nic dost dobré. Jedna cvičitelka mi nebyla sympatická, druhá měla špatně zvukově nahrané video, třetí lekce byla moc dlouhá, čtvrtá moc krátká. Často byly lekce příliš rychlé a náročné, polovinu cviků jsem musela ošidit, abych neomdlela v půlce cvičení. Namísto dobytí baterek jsem skončila vyčerpaná. A tak jsem u ničeho dlouho nevydržela.

Ve čtyřiceti už ale zkrátka není možné spoléhat se na to, že mé tělo bude i v budoucnu dlouho zdravé a vitální, pokud mu nedopřeju pravidelný pohyb, ke kterému bylo stvořeno.

Při hlubším zamyšlení mi došlo, že jsem vždy hledala jen výmluvy, protože to prostě není pro mě cvičit u televize nebo v tělocvičně podle přesných instrukcí, přesně daným tempem a přesný počet opakování. Že z mého pohledu všechno to poskakování vlastně není úplně přirozené.

A tak jsem se jednoho krásného prosincového dne (bylo myslím nevlídno, pošmourno a blátivo, no zkrátka hnusně) rozhodla, že už nechci dále hledat, kým se nechám při cvičení vést. Že jestli chci začít dělat pravidelně nějaký pohyb, musí to být takový, který je přirozený a už teď ho umím. Že zkrátka a jednoduše začnu běhat.

Aby mi mé rozhodnutí dlouho vydrželo, podpořila jsem jej těmito pádnými argumenty.

• Mé tělo potřebuje přirozený pohyb

Ve dvaceti jsem skákala při aerobiku v tělocvičně, ve třiceti funěla u Jillian Michaels, ale teď ve čtyřiceti už se mi nechce zatěžovat mé tělo něčím, co pro ně není přirozené. Už se sem tam ozve nějaký kloub, a proto je čas na jemnost.

Nejpřirozenějším pohybem je chůze a běh.

• Mé tělo (a mysl) potřebuje pohyb na čerstvém vzduchu

Zejména v zimě a zejména v době home-officů, v době, kdy všude jezdíme autem, je pobyt na čerstvém vzduchu naprosto nezbytný pro zachování nejen fyzického ale i psychického zdraví. Vystavit se povětrnostním podmínkám je nejlepší trénink, který svému tělu můžu dopřát.

Je jednoduché vyjít ven před dům a rovnou se rozběhnout.

• Potřebuji pohyb, který můžu dělat, když jsem doma, na dovolené nebo na víkend u rodičů.

Vím, že je pro mě těžké zavést do svého života nový návyk. Vím, že nový návyk je možné vytvořit jen tak, že se bude pravidelně dost dlouhou dobu opakovat. Proto snahy o zavedení pohybu do mého života často ztroskotaly mimo jiné na tom, že pravidelnost byla přerušena výjezdem na místo, kde nebylo možné danou aktivitu provozovat. Je tedy vhodné, aby se vybraná aktivita dala dělat kdekoli.

Běhat můžu kdekoli, pestrost různých míst je naopak žádoucí.

• Potřebuji takový pohyb, který nevyžaduje speciální náčiní

Často se mi stalo, že jsem si našla zajímavou lekci cvičení a v polovině trenérka vytáhla odporovou gumu nebo činky. Jako začátečník jsem sice toto náčiní mít nemusela, ale pravidelné cvičení by pak vyžadovalo toto zařízení nakoupit.

K běhu není nic potřeba, v začátku si vystačím s obyčejnými teniskami, legínami a větrovkou. Do budoucna zřejmě neodolám nákupu funkčního oblečení, ale nutnost to není. Naopak kvalitní boty budou časem nezbytné.

• Potřebuji pohyb, který můžu dělat nezávisle na ročním období a téměř v každém počasí

Cvičit před televizí nebo v tělocvičně můžu samozřejmě za každého počasí. I když, když je venku krásně a uvnitř horko, tak se mi nikdy nechtělo potit se v uzavřené místnosti.

Běhat se dá opravdu téměř v každém počasí. Jemný déšť nebo lehký mráz nejsou problém, ve větším mraze nebo při zasněženém povrchu můžu běh nahradit rychlou chůzí.

• Potřebuji pohyb, u něhož si můžu sama nastavit své výchozí tempo a úroveň

Většina lekcí, které jsem absolvovala, pro mě byly příliš náročné. Měla jsem stresy z toho, zda daný cvik provádím dobře, abych si zbytečně ještě neublížila. Tempo bylo pro mou špatnou kondici většinou vražedné.

Běh mi umožní nastavit si přesně takovou úroveň, která mi aktuálně vyhovuje. Začala jsem s během na 1 500 m, což mi zabralo cca 12 minut. Běhám třikrát týdně a vždycky, když přemýšlím, zda opravdu půjdu běhat, tak si řeknu, že 12 minut pohybu přece není nic, co bych nezvládla.

• Potřebuji pohyb, u něhož jednoduše zvýším úroveň, až se mi zlepší kondice

Se zavedením aktivního pohybu se kondice začne zlepšovat. První známky člověk pocítí už po prvních pár opakováních a po měsíci už je rozdíl jasně patrný. Aby pro mě byl pohyb pořád přínosný, bude potřeba zvýšit zátěž podle toho, jak se budu zlepšovat.

Při běhu můžu jednoduše například přidat kilometry, prodloužit dobu, pro kterou běhám, zvýšit rychlost nebo běžet do kopce.

• Potřebuji pohyb, u kterého mě mohou doprovázet mé děti

Toto pro mě bylo snad největší překážkou. Jeden rok jsem pravidelně jezdívala na bazén. Celková doba mimo domov včetně cesty tam a zpět se natáhla na 2,5 hodiny. Děti tak věděly, že jeden večer v týdnu musí strávit bez maminky. Ne že by jim to ublížilo. Ale ten pozitivní dojem mi to vždycky trochu zkazilo.

Běhání mi zabere třeba jen půl hodiny. A ještě ke všemu mohou jít děti se mnou. Běhat se jim tedy zatím nechce, ale na kole nebo na koloběžce mě doprovázejí moc rádi.

• Potřebuji pohyb, za kterým nemusím nikam docházet a trávit tak drahocenné minuty při dopravě do tělocvičny

Času není nazbyt, a tak docházení do tělocvičny, na bazén nebo do posilovny pro mě nepřichází v úvahu. Nechci zbytečně trávit čas v dopravních prostředcích.

Jen vyjdu před dům a už běžím. Trasu si najdu na mapy.cz, abych věděla vzdálenost.

A proč tady tak sáhodlouze vysvětluju, proč si zvolit zrovna běh? Protože základem zavedení nového návyku do života je pevné a vědomé rozhodnutí. Musíte přesně vědět, proč danou věc děláte. Ideální je, když si Vaše důvody, proč běháte, napíšete a v prvních měsících vystavíte na viditelné místo.

Mým nejzákladnějším důvodem je, že běh mi umožňuje se hýbat přirozeně a na čerstvém vzduchu. Umožňuje mi hýbat se nezávisle na tom, jestli jede internet, je karanténa nebo jsem na víkend u rodičů nebo na dovolené. Běh mi umožňuje naslouchat svému tělu a vědomě zvolit takovou míru zátěže, na kterou jsem aktuálně připravená.

Navíc vím, že běhat můžu do vysokého věku. A až už běhání nepůjde, tak budu chodit. Budu totiž ve svém životě na pravidelný pohyb zvyklá. A proto to dělám. Ne kvůli krátkodobým benefitům. Ne proto, abych zhubla do plavek, ne proto, abych dnes měla dobrou kondici. Dělám to proto, abych zůstala dlouhou dobu zdravá a na tom je potřeba začít pracovat, když je člověk ještě mladý a nic ho nebolí.